Není to nic aktuálního, ale na iDnes se objevil
článek o tom, že podíl menšin ve Spojených státech neustále roste a tvoří již cca třetinu. Občas brouzdám na zpravodajských serverech diskusí a nechám se fascinovat tím "hlasem lidu". Obvykle se o komentářích na iDnes a spol. přezíravě hovoří jako o žumpě, která přitahuje jinak nevyžité lidi s extrémními názory. Já si naopak myslím, že fungují jako věrný odraz názorů mezi lidmi, možná jen lehce drsnější, protože na webu si lidé více dovolí a nezaujatá většina nemá svůj umírněný názor potřebu ventilovat.
Diskuse u uvedeného článku obsahu vše, co má správná diskuse na iDnes mít, snad až na "
Za to může Paroubek." Tedy především obvyklou dávku rasismu či něčeho podobného, kdyby snad někdo chtěl přímo rasismus rozporovat. Ostatně přistěhovalce nemá nikdo rád na celém světě, v Evropě tedy extrémně. A nemusí to být jen apriorní, s menšinami jsou prostě potíže a nikomu by nevadilo, kdyby se vrátily do Indie. Či aspoň byli posláni někam daleko, jako to udělal
borec Čunek.
My a oni
A přitom americký model imigrace je přesně to, co by Evropě hrozně pomohlo. Problém s menšinami totiž není ten, že Cikáni mají menší mozky, problémem menšin jsou většiny. Dá se to pozorovat všude - kde je většina (my, Češi) a menšina (Cikáni, co jsou tu přeci jen tak nějak na návštěvě), tam přirozeně existují problémy. Určitě by bylo zajímavé zamyslet se nad tím, proč zrovna s jednou menšinou (romskou) objektivně jsou potíže a s jinou (vietnamskou) ne - či dokonce proč indická imigrace jinde není zdaleka tak problémová - ale taková diferenciace je v podstatě zbytečná.
Kdekoliv existuje většina, tam má menšina důvod se stranit a většina důvod chovat se k jejím příslušníkům jinak - a to zdaleka ne vždy hůře. Integrace jedné menšiny do většiny je prakticky vyloučená, zvláště pokud je rasově odlišná (tedy když ji v tramvaji poznáte na první pohled) a nechcete čekat 100 let na promíchání (které navíc většinou ani pořádně nepřijde). Pro západní svět je přitom imigrace nezbytná, pokud nechce postupně vymírat, ztrácet ekonomický i politický význam a nakonec být stejně zavalena cizinci. Protože prázdný kus země nebude v přelidněném světě prázdný dlouho.
Chyba je v té většině. Země etnicky různorodá znamená, že každý má svou etnickou identitu, ale může si také říkat Čech, protože kdo by si tak jiný říkal? Pokud neexistuje většina nárokující si tento titul, může být Čech každý. Nepozná se, je-li více Čech Hoffmann, Nguyen, Lakatoš nebo Rahman. V Evropě zatím bohužel z nějakého důvodu existuje v každé zemi většinou jen jeden dominantní zdroj imigrace. Ve Francii je to Severní Afrika, v Německu Turecko, v Británii Indie a Pákistán, u nás máme dlouhodobou menšiny romskou.
To znamená jednu nepříjemnou věc. Že s nárůstem podílu imigrantů ona "většina nezmizí", jen se vymění. Ve Francii klidně mohou jednou být dnes menšinoví muslimové z Afriky početnější než současné bílé obyvatelstvo. Jenže jediné, co se stane, bude výměna rolí. Z menšiny se stane většina a naopak, všechny problémy v podstatě zůstanou, jen se ještě dále vyhrotí dráždivou sociální převahou menšiny.
Oni my
Amerika má proto štěstí. Ani ono dnes většinové bílé obyvatelstvo není homogenní, menšiny však už vůbec ne. Černoši, spousta hispánců, nezanedbatelné asijské komunity. A myslím si, že to pak opravdu může fungovat a všichni budou Američané. A čím různorodější a promíchanější populace bude, tím to bude snadnější, zvláště pokud nebudou jednotlivé národnosti rozděleny geograficky.
Byl jsem kdysi měsíc v Torontu, údajně nejvíce internacionálním městě na světě. A pokud jsem mohl posoudit, prostě to fungovalo, šťastné město. Když jsem přijel tam, měl jsem kulturní šok ze všudypřítomné pestrosti, když jsem se vrátil, měl jsem kulturní šok z jednolitosti. Dnes už zase toho černocha, co ráno nastupuje na stejné zastávce jako já, okamžitě zaregistruji, po pár týdnech v Torontu si to člověk už ani neuvědomil. Nikde, nikdy.
I zde samozřejmě existovaly komunity lidí se stejným původem, ale to je snad přirozené, proč by se nemohli sdružovat lidé, kteří mají něco společného? Každá národnost má svou čtvrť či alespoň uličku, Číňané mají celé "město". Ale když do něj člověk šel, nepoznal podstatnou odlišnost od zbytku Toronta - snad jen že zde bylo víc národních restaurací. V čínském městě nežili jen Číňani, v pákistánské ulici nebyli jen Pákistánci - ač nejednolité, přesto je Toronto homogenní směsí.
A dokonce určitě neplatí, že se všichni lidé a národnosti v tomto městě mají rádi. Viděl jsem třeba menší demonstraci sikhů proti útlaku hinduistů (mimochodem adresováno to pravděpodobně bylo na Indii, kde přesně platí ono zhoubné dělení většina/menšina). Jenže když jedna skupina tvoří 2 % obyvatel a druhá třeba 5 %, jejich spory či přímo nenávist nevedou k rozpolcení společnosti, nebudou sikhům a hinduistům bránit, aby se stále mohli považovat za Kanaďany.
Odpor k menšinám, daný zvláště vztahem k Romům, je zakořeněný skoro v každém. Ve světě, který imigraci nutně potřebuje, je to však neudržitelné. Mějme odpor k většině!
