Posterous theme by Cory Watilo

Filed under: rasismus

Proč jsou česká (online) média tak špatná?

Je to dnes téměř na den přesně měsíc, co jsem začal vášnivě sledovat revoluční události v arabském světě - v Tunisku a nyní v Egyptě (mé re/tweetování). Převis poptávky po prokrastinaci daný přítomností zkouškového období + nový smartfoun umožňující sledovat novinky na Twitteru každé tři minuty + krása a drama revolucí = stovky hodin věnovaných událostem v Arábii, stovky přečtených článků a tisíce tweetů. Neskromně věřím, že jsem toho si o průběhu i kontextu obou revolt nastudoval tolik, že jim rozumím více než většina našich komentátorů, od boku střílících jasné prognózy budoucnosti Egypta, Izraele, Evropy a vesmíru vůbec. Přestože jsem nikdy v žádné arabské (ani většinově muslimské) zemi nebyl, arabsky nemluvím, Korán četl velmi dávno a o historii a politice regionu mám jen povrchní wikipovědomí. S tímto pocitem zasvěcenosti do tématu zírám už měsíc s otevřenými ústy, jak česká online média v několika rovinách zároveň naprosto selhávají přinášet kvalitní zpravodajství a adekvátně události analyzovat. Nemusel bych si však ani připadat jako chvilkový expert na Blízký východ, stačilo by srovnat obsah českých deníků a libovolného slušného světového média. Všechny české online noviny jsou do jednoho neschopné podchytit nejdůležitější světovou diskrétní (myšleno nespojitou) událost roku, pokud ne dekády. Zdá se mi to tak donebevolající, že se mi zdá téměř zbytečné to dlouze popisovat. Nesdílíte-li však můj revoluční zápal a vše jen zběžně sledujete z českých novin, může být užitečné chyby českých deníků vyjmenovat:

Read the rest of this post »



Řek z Pákistánu

Tip na tohle video mi poslal pákistánský kamarád žijící v Torontu. Není to nic špičkového, přesto mě pouhé 2 hvězdičky na YouTube zarážejí. "Příběh" je údajně postaven na reálných zkušenostech a moc bych se tomu nedivil. Napadá mě několik otázek. Měli byste motivaci integrovat se do společnosti, která vás tak odmítá? Proč některé národnosti se společností srůstají snáze a jíné obtížněji? Proč "potížistě" téměř vždy vypadají jižansky a s Asiaty vesměs tento druh nesnází není? Co je čeho příčinou? Působí neintegrace jižanů negativní odezvu, nebo naopak odmítání neintegraci? Nebo je oboje tak nějak současné? Je možné, že by Asiaté byli historicky přijímáni jako kulturnější a měli od začátku snazší pozici? Nebo jsou podobnému zacházejí schopni lépe čelit produktivním uzavřením do vlastní komunity?

Vy jste rasista, milý Watsone?

Z objevitele struktury DNA se nám prý vyklubal rasista. Jak říká Aktuálně, Watson se provinil výrokem na adresu Afriky: "Všechen náš politický postup je založen na faktu, že jejich inteligence je stejná jako u nás, zatímco veškeré testování říká: ne tak docela." O rovnosti ras z hlediska duševních schopností pak řekl: "Lidé, kteří musejí jednat s černými zaměstnanci ale vědí, že to není pravda." Vrtošivý stařík Článek samotný i další reakce na Watsonovo bezesporu kontroverzní výrok mě nevyvádějí z údivu. Watson byl velmi rychle odejit z dlouholetého vedení své laboratoře, zrušena byla celá řada jeho plánovaných veřejných vystoupení a opakovaně se za tyto své dvě věty omluvil. Londýnské vědecké muzeum je označilo za "překročení bodu přijatelné debaty". (Mimochodem redaktor Aktuálně ani pořádně nepřeložil agenturní zprávu a připsal tento názor někomu jinému. Podobné chyby jsou na českých online denících strašně časté, o neschopnosti psaní správných jmen ani nemluvě.) Díval jsem se, jak o celé "kauze"píší světové servery a vesměs všechny to samé. James Watson je stařík, který chce jen provokovat, aby prodal svou novou knížku, a nepřijatelné věci už dříve řekl na adresu žen, méně inteligentních i tlustých. Prostě zoufalec, jenž sice kdysi něco udělal s DNA, ale dnes na sebe už jen zoufale přitahuje pozornost. A co kdyby to tak bylo? Prakticky nikde se ale nikdo nezamýšlí nad samotnou otázkou, kterou Watson nadhodil. Je úvaha o možnosti závislosti IQ na etnicitě za bodem přijatelné debaty? A proč by měla být? Protože přesně tyto argumenty byly v minulosti zneužívány? Je proto možné prostě zavrhnout jejich zkoumání? Watson zmínil svůj názor. Ničím ho nepodložil, takže není přesvěčivý. Ale je rasistické o tom vůbec přemýšlet? Rozdíly mezi etniky přeci bezesporu existují. Sprinterskou elitu netvoří téměř výhradně černoši kvůli jakýmsi kulturním rozdílům. Podle všeho jsou k tomuto typu pohybu lépe disponovaní. Může tomu být i u IQ? A proč ne? Taková úvaha není a priori nesmyslná. Jen proto, že právě psychické schopnosti jsou v dnešní společnosti stavěny nad vše ostatní, není nutné předpokládat stejnost všech. Hovořit o podobných věcech je (alespoň podle reakce na Watsona) samo o sobě tabu. Stejně jako o rozdílech schopností mužů a žen apod. Některé výzkumy všechny statisticky odhalené rozdílnosti připisují kulturním vlivům (+ diskriminace, nerovná výchova atd.), jiné v nich vidí spíše genetický základ. Je však důležité, aby probíhaly. Přijímat je obezřetně a nevyvozovat z nich nesmyslné závěry je chválihodné. Ale vůbec nepřipustit diskusi je hloupé. IQ tykve - no a co? I pokud by se totiž nějaká závislost IQ na rase či pohlaví po očištění jiných vlivů v průměru našla, co by to znamenalo? Vůbec nic! Pokud zjistíme, že Asiaté mají průměrné IQ 110, Židé 105, běloši 100 a černoši 95 - co z toho? Pokud vybereme na ulici náhodné 4 lidi, rozdíly v jejich inteligenci budou pravděpodobně daleko vyšší. Přesto to přístup společnosti k nim nijak neovlivní. Lidé bohužel (?) nejsou stejní, přesto si jsou v jistých ohledech rovní. Zvláštní naopak je, pokud někdo vezme průměrnou statistiku nějak definovaných skupin a najde-li odchylky, přičte je bez dalšího diskriminaci. Je-li jižní Itálie chudší než většina Evropy, máme důvod očekávat změnu? Musí to nutně být nenormální jev? Proč by jednou všechny části světa měly být identicky bohaté? A pokud ženy mají v průměru nižší platy, je to opět jednoznačný projev diskriminace? Může to tak být, podle řady ukazatelů se platové i jiné podmínky žen a mužů poslední dobou silně sbližují. Ale také to tak být nemusí. Diskriminace je aplikace kolektivních charakteristik na jednotlivce Na druhou stranu podobné úvahy skýtají zřejný problém. Když je někdo černoch nebo žena, je to pro jeho velmi jednoznačný identifikačný znak. Pokud bychom objevili, že lidé preferující čaj před kávou jsou méně výkonní v práci, nikdo je proto diskriminovat nezačne. Je to příliš nenápadná věc a zaměstnavatel ji pravděpodobně jen tak neodhalí. Je proto vyloučené, aby dva lidé s identickými schopnostmi měli nakonec různé postavení čistě kvůli svým pitným návykům. Pokud na pracovní pohovor přijde žena/černoch/Róm, je to něco jiného. V prostředí všeobecného přesvědčení, že právě černoši jsou trošku hloupí, mohou se pak na trhu práce uplatnit hůře než lidé s identickými parametry jiné barvy. Bohužel tak to funguje i dnes a těžko se s tím dá něco dělat. Problémem je subjektivita výběru a nedostatek informací o uchazeči. Pak je jasné, že zaměstnavatelé při jejich hodnocení zvažují takovéto nepřímé a se samotnou prací nesouvisející otázky. Pokud by totiž skutečně věděli, že ten Róm bude stejně pracovitý a schopný jako bílý uchazeč, dali by mu práci stejnou (zaryté tupé rasisty nemá smysl řešit). Konkrétní neznalost vede k vyhodnocování alternativních měřítek a právě pohlaví a barva jsou ty nejjednodušeji získatelné. Jak z toho ven je jistě složitá věc. Zajímavý byl experiment Googlu, který se pomocí obsáhlých dotazníků a různých měřitelných kritérií výkonosti snažil najít korelace mezi parametry typu "má psa" a pracovitostí. Kdyby to upravdu fungovalo, mohla by se rasa a pohlaví stát jen jedním ze stovek kritérií, podle kterých by člověk dostat jakési "pracovní skóre". Jenže co s lidmi, kteří by sice v dotazníku úplně propadli, ale ve skutečnosti byli mimořádně schopní a prostě byli statistickou chybou? Dokud nebudou individuální schopnosti poznatelné přímo, diskriminace nezmizí.

Jiří Havel, aneb o romských Češích konečně střízlivě

Jiří Havel vedle své politické kariéry dlouhodobě učí na našem IES. V prváku jsem na něj sice nenarazil a ani o něm nic neslyšel, ale jelikož je asi jediným z celého institutu, velmi mě potěšilo, když si na Aktuálně založil blog. Je rozhodně zajímavé číst si názory člověka, který vás učí či alespoň v budoucnu asi učit bude. Vůbec nechápu, proč takové oborové "celebrity" neblogují častěji. Na doporučení Jaroslava Borovičky mám nyní ve čtečce několik ekonomických blogů. Mezi nimi i několik psaných skutečně známými jmény, tak známými, že je znám i já. :-) Jiřího Havla bych však ke čtení chtěl doporučit každému. Poslední dobou se totiž zdá, že je schopen produkovat opravdu kvalitní texty, číst inteligentního levicového politika - navíc ekonoma - je rozhodně přínosné. Navíc když původní vlnu stále stejných nepříliš vtipných útoků na pravicové politiky nahradily zajímavé úvahy. Co byste si však měli přečíst každopádně je článek týkající se Romů. Nevím o tom, že by někdo jiný v poslední době napsal něco tak se trefujícího do mého názoru a navíc stručně analyzujícího stinné stránky různých populistických řešení, která na první pohled vypadají jako všelék. Pro politika v českých krajích snad není obtížnější úkol než vysvětlit, proč je žalostný stav většiny romských Čechů problémem nás všech. Že - pokud pomineme řešení typu nahnání do moře, kastrace, odprodej do Indie apod., která by možná část občanů potichu přivítala, ale jen málokdo by je byl ochoten aktivně schválit a veřejně je propagovat si nedovolí téměř nikdo - znamená sociální vyloučení takovéto komunity obrovské náklady pro všechny. Je těžké vysvětlit, proč prostě nestačí sebrat jim všechny peníze a pečlivě je zavírat do vězení, ačkoliv menší štědrost a poctivé vymáhání práva jistě neuškodí. Lidé chtějí rychlé a srozumitelné řešení. A čerstvě osvobozený vsetínský Sládek nám jej jistě již brzo předloží. Mimochodem blogy na Aktuálně překvapivě docela dobře fungují, když to Centrum před půl rokem spouštělo, příliš jsem jejich úspěchu nevěřil. Není divu, že se do toho pustilo i iDnes. Musí být zábavné, jak se tyto servery přetahují o blogery, jak je přemlouvají, aby psali právě u nich. Ze stáje iDnes bych doporučil Zdeňka Müllera, čítávám jeho občasné články v Lidovkách a je to skutečně zajímavý člověk.

Není už toho rasismu trochu příliš?

Trocha té nesnášenlivosti asi patří k životu. Trocha toho odporu k Romům asi patří ke koloritu v našich zeměpisných šířkách a délkách tak, jako celkem všude po světě existuje nějaká ta nenáviděná menšina. Ale zdá se jen mně, že už toho poslední dobou začíná být trochu příliš? Dobrá, trošičku prostoduchý vsetínský starosta byl zvolen díky svému ráznému řešení romské otázky. Dobrá, zoufalá umírající Lidová strana zjistila, že jediný volný výklenek voličstva schopný přehodit je přes pět procent jsou pohrobci Sládkovců. Dobrá, onen starosta je vicepremiér a pro maskování svého malého problému využívá mimo státního aparátu také vhodně časované výroky o zapalování náměstí. Dobrá, máme tu také jednu opravdu podivnou ženskou, která kdesi kdysi řekla: "Bohužel, jsem rasistka, nesouhlasím s integrací cikánů. Vybrali jsme Bedřišku, takže tam budou, klidně s vysokým plotem, elektrikou, mně je to jedno... klidně to budu křičet do celého světa." A dobrá, každý druhý klidně do anonymního průzkumu řekne, že souhlasí. Co mě zaráží je, že například onoho starostu je spousta lidí ochotna veřejně hájit, a to zcela nepokrytě právě proto, že je rasista. Že lidé přestávají tyto svoje temné vášně schovávat v soukromí a zcela veřejně se s nimi pochlubí. Že po každém takovém šokujícím případu se vyrojí, ostatně i spousta spotů na blozích, více článků hájící toho kterého hrdinu než těch odsuzujících. Že se lidé neschovávají jen za přezdívkami v diskusích na iDnes, ale klidně tyto svoje názory prezentují adresně. Že na jakémkoliv místě jsou lidé nemyslící si, že něco takové patří do politiky ukřičeni většinou a nejen nejen anonymní. Senátor a senátorka způsobili jednu hroznou věc. Lidé se přestali stydět za svou hluboce umístěnou averzi k té naší problémové menšině a přestali se bát ji projevit. Jestli se to zase přeženene, nebo se tomuto tématu dostane dlouhodobějšího zaujetí společností dost možná rozhodne jihlavský státní zástupce.

Problémem menšin je většina

Není to nic aktuálního, ale na iDnes se objevil článek o tom, že podíl menšin ve Spojených státech neustále roste a tvoří již cca třetinu. Občas brouzdám na zpravodajských serverech diskusí a nechám se fascinovat tím "hlasem lidu". Obvykle se o komentářích na iDnes a spol. přezíravě hovoří jako o žumpě, která přitahuje jinak nevyžité lidi s extrémními názory. Já si naopak myslím, že fungují jako věrný odraz názorů mezi lidmi, možná jen lehce drsnější, protože na webu si lidé více dovolí a nezaujatá většina nemá svůj umírněný názor potřebu ventilovat. Diskuse u uvedeného článku obsahu vše, co má správná diskuse na iDnes mít, snad až na "Za to může Paroubek." Tedy především obvyklou dávku rasismu či něčeho podobného, kdyby snad někdo chtěl přímo rasismus rozporovat. Ostatně přistěhovalce nemá nikdo rád na celém světě, v Evropě tedy extrémně. A nemusí to být jen apriorní, s menšinami jsou prostě potíže a nikomu by nevadilo, kdyby se vrátily do Indie. Či aspoň byli posláni někam daleko, jako to udělal borec Čunek. My a oni A přitom americký model imigrace je přesně to, co by Evropě hrozně pomohlo. Problém s menšinami totiž není ten, že Cikáni mají menší mozky, problémem menšin jsou většiny. Dá se to pozorovat všude - kde je většina (my, Češi) a menšina (Cikáni, co jsou tu přeci jen tak nějak na návštěvě), tam přirozeně existují problémy. Určitě by bylo zajímavé zamyslet se nad tím, proč zrovna s jednou menšinou (romskou) objektivně jsou potíže a s jinou (vietnamskou) ne - či dokonce proč indická imigrace jinde není zdaleka tak problémová - ale taková diferenciace je v podstatě zbytečná. Kdekoliv existuje většina, tam má menšina důvod se stranit a většina důvod chovat se k jejím příslušníkům jinak - a to zdaleka ne vždy hůře. Integrace jedné menšiny do většiny je prakticky vyloučená, zvláště pokud je rasově odlišná (tedy když ji v tramvaji poznáte na první pohled) a nechcete čekat 100 let na promíchání (které navíc většinou ani pořádně nepřijde). Pro západní svět je přitom imigrace nezbytná, pokud nechce postupně vymírat, ztrácet ekonomický i politický význam a nakonec být stejně zavalena cizinci. Protože prázdný kus země nebude v přelidněném světě prázdný dlouho. Chyba je v té většině. Země etnicky různorodá znamená, že každý má svou etnickou identitu, ale může si také říkat Čech, protože kdo by si tak jiný říkal? Pokud neexistuje většina nárokující si tento titul, může být Čech každý. Nepozná se, je-li více Čech Hoffmann, Nguyen, Lakatoš nebo Rahman. V Evropě zatím bohužel z nějakého důvodu existuje v každé zemi většinou jen jeden dominantní zdroj imigrace. Ve Francii je to Severní Afrika, v Německu Turecko, v Británii Indie a Pákistán, u nás máme dlouhodobou menšiny romskou. To znamená jednu nepříjemnou věc. Že s nárůstem podílu imigrantů ona "většina nezmizí", jen se vymění. Ve Francii klidně mohou jednou být dnes menšinoví muslimové z Afriky početnější než současné bílé obyvatelstvo. Jenže jediné, co se stane, bude výměna rolí. Z menšiny se stane většina a naopak, všechny problémy v podstatě zůstanou, jen se ještě dále vyhrotí dráždivou sociální převahou menšiny. Oni my Amerika má proto štěstí. Ani ono dnes většinové bílé obyvatelstvo není homogenní, menšiny však už vůbec ne. Černoši, spousta hispánců, nezanedbatelné asijské komunity. A myslím si, že to pak opravdu může fungovat a všichni budou Američané. A čím různorodější a promíchanější populace bude, tím to bude snadnější, zvláště pokud nebudou jednotlivé národnosti rozděleny geograficky. Byl jsem kdysi měsíc v Torontu, údajně nejvíce internacionálním městě na světě. A pokud jsem mohl posoudit, prostě to fungovalo, šťastné město. Když jsem přijel tam, měl jsem kulturní šok ze všudypřítomné pestrosti, když jsem se vrátil, měl jsem kulturní šok z jednolitosti. Dnes už zase toho černocha, co ráno nastupuje na stejné zastávce jako já, okamžitě zaregistruji, po pár týdnech v Torontu si to člověk už ani neuvědomil. Nikde, nikdy. I zde samozřejmě existovaly komunity lidí se stejným původem, ale to je snad přirozené, proč by se nemohli sdružovat lidé, kteří mají něco společného? Každá národnost má svou čtvrť či alespoň uličku, Číňané mají celé "město". Ale když do něj člověk šel, nepoznal podstatnou odlišnost od zbytku Toronta - snad jen že zde bylo víc národních restaurací. V čínském městě nežili jen Číňani, v pákistánské ulici nebyli jen Pákistánci - ač nejednolité, přesto je Toronto homogenní směsí. A dokonce určitě neplatí, že se všichni lidé a národnosti v tomto městě mají rádi. Viděl jsem třeba menší demonstraci sikhů proti útlaku hinduistů (mimochodem adresováno to pravděpodobně bylo na Indii, kde přesně platí ono zhoubné dělení většina/menšina). Jenže když jedna skupina tvoří 2 % obyvatel a druhá třeba 5 %, jejich spory či přímo nenávist nevedou k rozpolcení společnosti, nebudou sikhům a hinduistům bránit, aby se stále mohli považovat za Kanaďany. Odpor k menšinám, daný zvláště vztahem k Romům, je zakořeněný skoro v každém. Ve světě, který imigraci nutně potřebuje, je to však neudržitelné. Mějme odpor k většině!