26. 10.
Z objevitele struktury DNA se nám prý vyklubal rasista. Jak říká Aktuálně, Watson se provinil výrokem na adresu Afriky: “Všechen náš politický postup je založen na faktu, že jejich inteligence je stejná jako u nás, zatímco veškeré testování říká: ne tak docela.” O rovnosti ras z hlediska duševních schopností pak řekl: “Lidé, kteří musejí jednat s černými zaměstnanci ale vědí, že to není pravda.”
Vrtošivý stařík
Článek samotný i další reakce na Watsonovo bezesporu kontroverzní výrok mě nevyvádějí z údivu. Watson byl velmi rychle odejit z dlouholetého vedení své laboratoře, zrušena byla celá řada jeho plánovaných veřejných vystoupení a opakovaně se za tyto své dvě věty omluvil. Londýnské vědecké muzeum je označilo za “překročení bodu přijatelné debaty“. (Mimochodem redaktor Aktuálně ani pořádně nepřeložil agenturní zprávu a připsal tento názor někomu jinému. Podobné chyby jsou na českých online denících strašně časté, o neschopnosti psaní správných jmen ani nemluvě.)
Díval jsem se, jak o celé “kauze”píší světové servery a vesměs všechny to samé. James Watson je stařík, který chce jen provokovat, aby prodal svou novou knížku, a nepřijatelné věci už dříve řekl na adresu žen, méně inteligentních i tlustých. Prostě zoufalec, jenž sice kdysi něco udělal s DNA, ale dnes na sebe už jen zoufale přitahuje pozornost.
A co kdyby to tak bylo?
Prakticky nikde se ale nikdo nezamýšlí nad samotnou otázkou, kterou Watson nadhodil. Je úvaha o možnosti závislosti IQ na etnicitě za bodem přijatelné debaty? A proč by měla být? Protože přesně tyto argumenty byly v minulosti zneužívány? Je proto možné prostě zavrhnout jejich zkoumání?
Watson zmínil svůj názor. Ničím ho nepodložil, takže není přesvěčivý. Ale je rasistické o tom vůbec přemýšlet? Rozdíly mezi etniky přeci bezesporu existují. Sprinterskou elitu netvoří téměř výhradně černoši kvůli jakýmsi kulturním rozdílům. Podle všeho jsou k tomuto typu pohybu lépe disponovaní. Může tomu být i u IQ? A proč ne? Taková úvaha není a priori nesmyslná. Jen proto, že právě psychické schopnosti jsou v dnešní společnosti stavěny nad vše ostatní, není nutné předpokládat stejnost všech.
Hovořit o podobných věcech je (alespoň podle reakce na Watsona) samo o sobě tabu. Stejně jako o rozdílech schopností mužů a žen apod. Některé výzkumy všechny statisticky odhalené rozdílnosti připisují kulturním vlivům (+ diskriminace, nerovná výchova atd.), jiné v nich vidí spíše genetický základ. Je však důležité, aby probíhaly. Přijímat je obezřetně a nevyvozovat z nich nesmyslné závěry je chválihodné. Ale vůbec nepřipustit diskusi je hloupé.
IQ tykve - no a co?
I pokud by se totiž nějaká závislost IQ na rase či pohlaví po očištění jiných vlivů v průměru našla, co by to znamenalo? Vůbec nic! Pokud zjistíme, že Asiaté mají průměrné IQ 110, Židé 105, běloši 100 a černoši 95 - co z toho? Pokud vybereme na ulici náhodné 4 lidi, rozdíly v jejich inteligenci budou pravděpodobně daleko vyšší. Přesto to přístup společnosti k nim nijak neovlivní. Lidé bohužel (?) nejsou stejní, přesto si jsou v jistých ohledech rovní.
Zvláštní naopak je, pokud někdo vezme průměrnou statistiku nějak definovaných skupin a najde-li odchylky, přičte je bez dalšího diskriminaci. Je-li jižní Itálie chudší než většina Evropy, máme důvod očekávat změnu? Musí to nutně být nenormální jev? Proč by jednou všechny části světa měly být identicky bohaté?
A pokud ženy mají v průměru nižší platy, je to opět jednoznačný projev diskriminace? Může to tak být, podle řady ukazatelů se platové i jiné podmínky žen a mužů poslední dobou silně sbližují. Ale také to tak být nemusí.
Diskriminace je aplikace kolektivních charakteristik na jednotlivce
Na druhou stranu podobné úvahy skýtají zřejný problém. Když je někdo černoch nebo žena, je to pro jeho velmi jednoznačný identifikačný znak. Pokud bychom objevili, že lidé preferující čaj před kávou jsou méně výkonní v práci, nikdo je proto diskriminovat nezačne. Je to příliš nenápadná věc a zaměstnavatel ji pravděpodobně jen tak neodhalí. Je proto vyloučené, aby dva lidé s identickými schopnostmi měli nakonec různé postavení čistě kvůli svým pitným návykům.
Pokud na pracovní pohovor přijde žena/černoch/Róm, je to něco jiného. V prostředí všeobecného přesvědčení, že právě černoši jsou trošku hloupí, mohou se pak na trhu práce uplatnit hůře než lidé s identickými parametry jiné barvy. Bohužel tak to funguje i dnes a těžko se s tím dá něco dělat. Problémem je subjektivita výběru a nedostatek informací o uchazeči. Pak je jasné, že zaměstnavatelé při jejich hodnocení zvažují takovéto nepřímé a se samotnou prací nesouvisející otázky. Pokud by totiž skutečně věděli, že ten Róm bude stejně pracovitý a schopný jako bílý uchazeč, dali by mu práci stejnou (zaryté tupé rasisty nemá smysl řešit). Konkrétní neznalost vede k vyhodnocování alternativních měřítek a právě pohlaví a barva jsou ty nejjednodušeji získatelné.
Jak z toho ven je jistě složitá věc. Zajímavý byl experiment Googlu, který se pomocí obsáhlých dotazníků a různých měřitelných kritérií výkonosti snažil najít korelace mezi parametry typu “má psa” a pracovitostí. Kdyby to upravdu fungovalo, mohla by se rasa a pohlaví stát jen jedním ze stovek kritérií, podle kterých by člověk dostat jakési “pracovní skóre”. Jenže co s lidmi, kteří by sice v dotazníku úplně propadli, ale ve skutečnosti byli mimořádně schopní a prostě byli statistickou chybou?
Dokud nebudou individuální schopnosti poznatelné přímo, diskriminace nezmizí.
David Antoš
Loading ...