6. 10.
Na Lupě dnes vyšla glosa McCainova příznivce kritická k Obamově způsobu vedení internetové kampaně, která je do značné míry soustředěna na vybírání příspěvků. Jako Obamův příznivec nemohu nezareagovat. 
Zakladatel mé oblíbené burgrárny - Wendy´s - Dave to vystihuje lakonicky - zisk není sprosté slovo. Sprostým slovem nejsou ani peníze. Poprve jsem o jiném hodnotovém vztahu k penězům, bohatým lidem a zisku přemýšlel při projíždce lodí bostonským přístavem. Průvodci jsem mnoho nerozuměl, ale zachytil jsem, že u každé dominanty, kterou jsme míjeli, vyprávěl o podnikateli, který ji nechal postavit. Budovy i mosty. Zajímavé věci v Evropě většinou zaplatil nějaký panovník (případně aristokrat, nebo církev), takže s trochou manipulace prostě nějaký feudál, vrchnost, stát. Říkám si, že možná proto jsou USA doprava, není zde samozřejmé, že to musí být zrovna stát, kdo platí velké věci.
A s tím souvisí přesvědčení, že když něco chci, musím si za to zaplatit. Nejen když chci zmrzlinu. Ale také když chci kostel ve své ulici. Nebo prezidenta, kterému důvěřuji. Jedním z nejsilnějších zážitků byla návštěva černošského baptistického kostela v Harlemu. Vybrali jsme si jej úplně náhodou. Byl kousek od hostelu a záměrně jsme chtěli do libovolného obyčejného kostela. Určitě se o něm ještě zmíním. Co je však v tomto kontextu zajímavé, je podíl času, který byl během obřadu věnován výběru příspěvků. Hned na začátku jsme dostali velmi pěkné papíry vysvětlující, jak přispívat pravidelně, proč Bůh chce 10 % a jak užitečné to je. V průběhu nás ještě všechny obešli s velkým košem na peníze a i nemalá část samotného kázání byla věnována té desetiprocentní věci. Líbí se ti u nás? Zaplať. Jinak to nejde, stát nás neplatí, ani se nedočkáme restituce majetku z feudalismu.
Neznám podrobnosti o americkém financování voleb, takže jsem pravděpodobně příliš nekritický. Ale myslím si, že i v tomto směru peníze Američanům smrdí daleko méně než Evropanům. Současný systém reportování o získaných a spotřebovaných prostředcích je velmi pohledný. Na CNN si třeba můžete prohlédnout mapu, odkud má který kandidát nejvíce peněz, nebo se podívat, kolik jich má zrovna v ruce. U nás se politici za své kampaně snad až stydí, objem vynaložených peněz obvykle tají až do samotných voleb a ještě dlouho poté se spekuluje, zda-li tam nějaká ta nula nechybí. Není divu, když přehnaně velké peníze k nim proudí přímo od štědrého státu. Když politické sponzorství má obvykle nádech korupce. V průběhu primárek naopak obrovská převaha Baracka Obamy nad Hillary Clintonovou v absolutním objemu vybraných příspěvků a zejména v počtu přispěvovatelů sloužila jako demonstrace jeho lidové obliby (jakkoliv přesné to je).
Finanční výhodu má Obama stále. Na rozdíl od McCaina se jako první kandidát od zavedení nových pravidel vedení prezidentské kampaně rozhodl odmítnout státní peníze. Díky tomu může i nadále pokračovat ve sbírání příspěvků od jednotlivých lidí. Nyní je již jisté, že se mu toto rozhodnutí vyplatilo a právě peněžní převaha mu poslední týdny silně pomáhá. Obamovi nahrává to, že na velikost příspěvku existují přísné limity (tuším 2300 dolarů/člověk). Neboli mnoho drobných dárců může mít větší vliv než pár obrovských.
Chodí mi stejné emaily jako Vojtěchu Bednářovi. Chodí stále častěji a jejich obsah je opravdu velmi vtipný. Většinou jedna věta typu: “Právě dnes proběhne první veřejná debata Baracka s Johnem”, a pak už jen pár odstavců vysvětlujících, proč právě nyní je nejnaléhavější čas poslat Obamovi peníze, kolik by to tak mohlo dělat a jak je to jednoduché. Jenže tak to prostě je. Cílem těchto zpráv je téměř výhradně připomenout, že je dobrá příležitost zase kousek usypnout. Jsem přesvědčen, že to většina Američanů považuje za normální. Chce po nás peníze, tak si o ně řekne. Peníze nesmrdí.
Politické kampaně jsou i u nás ohromně závislé na dostupných financích. Ze všech modelů jejich obstarávání mi je právě ten Obamův nejsympatičtější. Je naprosto správné, když sami občané svou podporou určí, který kandidát o sobě bude moci dát nejvíce vědět. A drží-li se jednotlivé příspěvky na rozumně nízké úrovni, není pochyb o tom, že si tím dárce nekupuje žádnou protislužbu, ale prostě onomu kandidátovi věří. Že to vypadá jako žebrání? Jsou horší věci.
Tags: americké volby, barack obama, peníze, sponzorství, usa
Tweet
David Antoš
Loading ...
October 6th, 2008 at 20:40
Líbí se mi forma předvolebních kampaní v USA. O penězích je to vždy, tak proč to nedělat transparentně. Problematika a přístup k lobby je další podobný příklad rozdílu mezi naší a USA kulturou.
Btw: Pěkný Davův slogan - hned jsem si vzpomněl na Weberovu práci Protestantská etika a duch kapitalismu - je to přesně z tohoto soudku.
December 6th, 2008 at 15:54
[...] různými kanály žádal své přiznivce, aby mu poslali 5, 10, 25 dolarů (více viz spot Peníze nejsou špinavé slovo, kterým polemizuji s Vojtěchem Bednářem). Vedle každého Obamova videa na YouTube byl boxík [...]