24. 04.
Evropský parlament včera odhlasoval prodloužení práv “duševního vlastnictví” k hudebním nahrávkám z 50 na 70 let. Změna platí pro nahrávky, které teprve čekají na vytvoření i pro ty již existující.
Komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy změnu zdůvodnil: “Some might argue that European creators are overprotected. Those who rely on copyright for their income would beg to differ. If artists stay in the music recording business because it pays to do so, consumers would enjoy more variety as a consequence.”
Logika je tedy jednoduchá - prodloužení práv umožní autorům po delší dobu ze svého díla finančně těžit, budou tak více motivováni tvořit a evropští spotřebitelé se mohou těšit na ještě více a ještě kvalitnější hudbu. Tato argumentace je zcela pochybná z celé řady důvodů. Například není vůbec jisté, že z hlediska zákazníků by zvýšení produkce vyvážené zvýšení ceny (tj. z nuly na něco u děl, která by jinak měla mít práva propadlá) bylo optimální. Ale především, posun z 50 na 70 let je pro dnes aktivního umělce naprosto zanedbatelná změna.
Předpokládejme, že držet autorská práva k nějaké náhravce znamená obdržet každý rok stejný zisk o hodnotě A. Tento předpoklad je vůči Charliemu McCreevy velmi vstřícný, reálný umělcem očekávaný průběh jeho příjmů z nahrávky je velmi jiný s většinou příjmu koncentrovanou do prvního roku a rychlým ústupem s každým dalším. Ačkoliv se některým muzikantům podaří vytvořit hit, který ještě za 70 let lidé poslouchají, drtivá většina toho ani trochu nedosáhne. Počítejme také s jistou diskontní sazbou i. Zisk realizovaný dnes má pro člověka jistě vyšší hodnotu než ten realizovaný za 70 let. Zvolme třeba dosti konzervativní sazbu 5 %. Vzoreček pro výpočet dnešní hodnoty takového stejného příjmy rozloženého v budoucnosti, kde n je počet let, vypadá takto:
Pokud tedy hudebník opravdu při své tvorbě kalkuluje, kolik mu to v budoucnu vynese, uvažu takto. Střední hodnota mého ročního zisku bude A. Pokud ochrana bude trvat 50 let, má pro mě má práce očekávanou hodnota 18,3A, pokud bude trvat 70 let, má hodnotu 19,3A. Prací Evropského parlamentu si tak přilepší o jistě ohromně motivujících 5,5 %. Pokud bychom vzali do úvahy vyšší diskontní sazbu, reálnější distribuci příjmů v čase a další rizika ohrožující příjmy v tak daleké budoucnosti (politici mohou ochranu do té doby opět omezit či zcela zrušit, nahrávky se mohou stát pod tlakem sdílení bezcenné atd.), dnes aktivní muzikant změnu v délce ochrany musí ocenit jako nerozeznatelně blízkou nule.
A komu tím prospějete?
Jaký je tedy opravdový smysl prodloužení práv? Jediný, kdo na změně opravdu výrazně vydělá jsou majitelé práv k úspěšným nahrávkám, které jsou na hranici propadnutí. Tedy obvykle nahrávací společnosti, které sedí na archívu starých nahrávek. Kuriózní to je z řady důvodů. Především autory již vzniklých děl nemá cenu zpětně motivovat - co vytvořili, vytvořili, dnešní změnou ochrany už jejich tvorbu nemůžu nijak podpořit. Druhá ironie spočívá v tom, že v době, kdy umělci svá práva prodali nahrávacím společnostem, nemohli o této změně vědět, takže v kalkulaci hodnoty jejich práce stejně nemohla být započítána. Evropský parlament tak jednoduše věnuje jisté partikulární zájmové skupině rentu navíc, bez jakéhokoli společenského přínosu. Já chci taky!
Evropský parlament není první, kdo něco tak nesmyslného přijal. Americký Kongres již v roce 1998 přijal velmi podobný zákon The Sonny Bono Copyright Term Extension Act se kterým nesouhlasí prakticky žádný ekonom věnující se této oblasti. Je o to překvapivější, že po 11 letech to samé projde v Evropském parlamentu. Kvůli takovým rozhodnutím vznikají po světě Pirátské strany.
Kdo hlasoval pro?
V tomto dokumentu na stránkách 123-124 je možno nalézt přehled hlasů všech europoslanců. Z českých zástupců:
Pro: Březina, Cabrnoch, Fajmon, Ouzký, Strejček, Zahradil, Zatloukal, Zvěřina, Falbr
Proti: Železný, Bobošíková, Maštálka, Ransdorf, Remek, Strož, Roithová
Zdržel se: Zieleniec
Pouze tlak voličů může vyvážit lobbing jiných zájmových skupin. Pokud nesouhlasíte s tím, jak váš europoslanec hlasoval, pošlete mu email a zkopírujte jej sem do komentářů. Jména poslanců jsou přímé odkazy na jejich mail.
Tags: autorské právo, copyright, evropský parlament, hudba
David Antoš
Loading ...
April 24th, 2009 at 13:08
Ahoj Davide, k clanku bych mel nekolik postrehu. Nejprve je potreba uvedomit si, u koho se zmena hlavne projevi. Jak Tereza spravne poznamenala, jsou to slavni interpreti typu Beatles, Rolling Stones a podobne.
Odtud bych presel k vypoctu soucasne hodnoty PV. V clanku uvazujes konstatni rocni zisk A. K tomuto ale nevidim zadny duvod! Zatimco mene zname interprety po 50 (a treba i po 10) letech nikdo nekupuje, ti slavni se prodavaji za cenu, ktera odpovida cenove urovni ostatni hudby - tj. klasicky poroste s inflaci.
Proto si myslim, ze PV_50 a PV_70 bude pro nektere skupiny skoro stejna, pro jine vsak bude podi mezi nimi vyrazny (odmyslime-li pravdepodobnou spicku na zacatku, tak cca tech 7/5).
Takze jsem dospel k zaveru, ze dlouhodobe to rozhodnuti pomuze jedine slavnym (a tedy i bohatym) skupinam, zato vyrazne. A ted - chceme to nebo ne? Co je spravne?
Pokud bychom si rekli, ze slavni uz maji vydelano a zbytek penez at jde mezi lid, stacilo by copyrighty odstranovat rovnou po 10 letech. Chude uz stejne nikdo nekupuje a bohati jsou bohati dost.
Opacny pristup je, rici si, ze na nakladani se svym dusevnim vlastnictvim maji pravo a basta. Takze copyright na vecnost, pro jejich dedice. Ja se klonim spise k tomuto pristupu, ten prvni mi az prilis pripomina “milionarskou dan”.
Protoze 50 i 70 let je nekde mezi, vypada to, ze ani poslanci v tom nemaji jasno.. Ale z uvedenych dvou hodnot preferuji 70.
Tady uz ale debata sklouzava k tomu, optimalizace CEHO by se mela pri podobnych rozhodnutich brat v potaz - a tady si nejsem jisty, uvitam dalsi postrehy!
Posledni vec, v te naprosto souhlasim - zakon urcite prosel na zaklade lobbigu nahravacich firem sedicich na nahravkach ze 60. let.. A ti jsou take jedini, komu pomuze a je potreba si to uvedomit :-).
(Toto je prispevek do zive debaty nad timto clankem Davidove profilu na facebooku)
April 24th, 2009 at 13:17
Díky za výborné shrnutí, k tomu není co dodat.
April 24th, 2009 at 16:32
[...] článek: jilm.cz = David Antoš // Proč je prodloužení copyrightu chyba Další články s podobnou tématikou:Učiní česká licence Creative Commons přítrž [...]
April 24th, 2009 at 16:47
S tím efektem pro muzikanty je to vůbec legrační. Dovolím si přihodit pár zajímavých odkazů:
http://arstechnica.com/old/content/2008/09/80-of-artists-would-get-30year-from-copyright-extension.ars
http://www.techdirt.com/articles/20070427/022155.shtml
http://www.techdirt.com/articles/20090303/1937513976.shtml
April 24th, 2009 at 16:55
Výpočty k ničemu.
Každý přece vidí, že smysl je jasný: “autorská práva jsou nekonečná”. Za deset let se zase prodlouží o pár desítek let a tak dále a tak dále.
Nějakou jinou interpretaci (podpora autorů) bych v tom vůbec nehledal.
April 24th, 2009 at 17:44
Pak by ale Martine měl komisař jasně říci, že návrh má za cíl prostě jen převést držitelům práv ke starým dílům blahobyt na úkor zákazníků. Protože žádný jiný efekt tato změna nemá. Z hlediska přerozdělení bohatství dochází jen k “dobytí renty” držiteli archivních práv k hudbě z 60. let na úkor hudebních konzumentů plus ztráty způsobené transakčními náklady.
April 24th, 2009 at 21:24
Změna se snad netýká autorů, ale pouze výkonných umělců! Trvaní majetkových práv autora je již v současné době 70 let. 50-ti letý limit se týká výkoných umělců, televizních a rozhlasových práv. To je dost zásadní rozdíl.
April 24th, 2009 at 21:42
Ano, autoři to dokonce mají 70 od smrti, tohle se týká nahrávek. V čem je však principiální rozdíl?
April 25th, 2009 at 20:34
Používat motivační prvek jako argument mi připadá nesmyslné v případě, že jak 50 tak 70 let v drtivé většině případů spadná do období po umělcově smrti. A připadá mi absurdní, že by pro někoho byl nějak významnou aktuální motivací pocit, že z toho, co tvoří, budou možná jednou jeho dědici mít nějaké peníze navíc.
Takže s článkem rozhodně souhlasím v tom, že jediní, komu to přinese zisk a výhody, jsou nahrávací a distribuční společnosti. Jen doufejme, že to je jedna z jejich posledních předsmrtných křečí, svách zisků se snaží držet zuby nehty, ale kolo doby je brzy převálcuje tak jako tak.
April 30th, 2009 at 15:07
Posílal jsem email všem českým MEPům už když se o tom mělo hlasovat v březnu, odpovědi mi přišly zhruba od čtyř z nich a podle výsledků hlasování se mi nezdá, že by tlak voličů měl nějaký extrémní význam.
May 7th, 2009 at 15:11
[...] Pouze tlak voličů může vyvážit lobbing jiných zájmových skupin. Pokud nesouhlasíte s tím, jak váš europoslanec hlasoval, pošlete mu emai. jilm.cz = David Antoš » Proč je prodloužení copyrightu chyba [...]