12. 10.
Politické mapy jsou vtipná věc. Po českých volbách v roce 2006 si někdo všiml pozoruhodné rozdělení státu na Čechy, kde vyhrála ODS, a Moravu, kde se z vítězství radovala ČSSD. Jedinou kaňkou, která kazila vtipy požadující rozdělení České republiky, byl Ústecký kraj:
I americké volby v roce 2004 vedly k vytvoření podobné vtipné mapky ventilující frustraci demokratických příznivců z další porážky:
Jak jistě uhodnete, zelenou jsou označeny státy, které volily Bushe, červené jsou státy Kerryho a Kanada. Vygůgloval jsem si ještě jednu variaci na téma Jesuland, která realističtěji zohledňuje politické a demografické reálie USA a Kanady:
Tolik na úvod, nemohl jsem se o tyto obrázky nepodělit, jakkoliv staré jsou.
Modré a červené státy
Vedle těchto vtípků existují i zajímavější mapy snažící se rozdělit americké státy na modré (demokratické) a červené (republikánské). Ukážu tři z Wikipedie, které se mi zdají pěkné.
První mapa je ta nejjednodušší. Využívá data z posledních 4 prezidentských voleb, které mimochodem dvakrát vyhrál Demokrat a dvakrát Republikán, takže je to docela vyvážené kritérium. Modře jsou státy, které pokaždé vyhrál Demokrat, červeně které pokaždé vyhrál Republikán, tyrkysová a růžová označují státy, kde Demokrat, respektive Republikán, vyhrál třikrát. Šedá patří zbytku, tj. remíze. Jistým nedostatkem mapy je, že pracuje pouze se 4 volbami, ve kterých se vystřídalo pouhých 6 (7 s Perotem) vážných kandidátů. Výsledek proto může být dost závislý na jejich osobách, původu a dalších nahodilých faktorech. Například v Arkansasu (druhý šedý stát odzdola) byl před svou kandidaturou guvernérem Bill Clinton. To, že stát dvakrát vyhrál se zdá celkem přirozené, dlouhodobě je přitom tento stát spíše jasně červený.
Druhým problémem je, že některé státy mohou dlouhé období vypadat jako jasně červené/modré, přestože poměry sil jsou v nich téměř vyrovnané. Například Virginie, která je zde sytě červená, byla ve všech 4 volbách mezi těmi nejtěsnějšími státy. Rozdíl mezi republikánským a demokratickým kandidátem byl v roce 2004 8,2 %, v roce 2000 8 %, v roce 1996 2 % a v roce 1992 4,4 %. Přestože se tedy zdá, jakoby Virginie byla republikánskou baštou, ve skutečnosti Demokratům pokaždé chyběl jen krůček. A letos to konečně vypadá, že se Obamovi podaří ji dobýt. Prý především díky imigraci z blízkého Washingtonu.
Druhá mapa už není tak čitelná, za to je přesnější. Místo států pracuje s okrsky a místo dělení červená/modrá pracuje s volných přechodem přes fialovou. Lépe tak ukazuje, jak moc červený či modrý ten stát vlastně je. Používá ovšem data pouze z roku 2004, kdy vyhrál Republikán. Lepším odhadem, jak je Amerika rozdělena, by proto možná byla stejná mapa, ale o pár odstínů posunuta k modré.
Předchozí mapa však stále ještě něco zkreslovala - význam jednotlivých okrsků. Tento obrázek je podstatně hůře čitelný, ale zase je přizpůsoben počtu hlasů v jednotlivých státech. Opticky na mě ovšem působí, jakoby Demokratů bylo více. Bude to tím, že jsou převážně koncetrováni ve velkých městech, vytvářejí proto velké modré fleky. Silně Republikánské oblasti jsou spíše menší a široce rozprostřené po této zdeformované mapě. Druhá zajímavá věc - USA jsou daleko fialovější, než by se z mapy Jesuslandu zdálo.
Starbucks/Walmart
Usuzovat z minulých voleb, jak budou lidé volit dnes, je ale ošidné. Mapa států, o které je ve volbách nutno bojovat, se v historii mnohokrát radikálně proměnila a mění se i dnes. Leckdo se proto snaží najít jiné charakteristiky, podle kterých by dokázal říci, jak je který stát náchylný volit modře, nebo červeně. Blog FiveThirtyEight, který se pokouší modelovat výsledek letošních voleb, s oblibou argumentuje pomocí Starbucks/Walmart koeficientu. Tedy jednoduše poměrem počtu provozoven kaváren Starbucks a hypermarketů Walmart.
Tyto dvě mapky z Kolumbijské univerzity (kde si můžete přečíst, jak obtížné je získat kvalitní data i o něčem tak zdánlivě jasném, jako je počet poboček nějaké firmy) ukazují hustotu Starbucks a Walmartu na obyvatele v jednotlivých státech. Když si nyní odskrolujete zpět k první mapě červených/modrých států, určitě si všimnete jisté podobnosti. Zdá se, že státy s vyšší hustotou Walmartů jsou spíše republikánské a u Starbucks je tomu přesně opačně.
A skutečně, pokud si to vyneseme do grafu, jako to udělali zde, taková závislost se zdá být reálná. Intenzita modři a červěně odpovídá rozdílu volebního zisku Bushe a Kerryho v roce 2004. je vidět, že až na pár výjimek to opravdu docela sedí. Čím méně Walmartu, tím lépe pro Demokraty, vliv Starbucks se tak silný být nezdá.
Jaká je teorie na pozadí? Starbucks odpovídá modernímu životnímu stylu, ekologie, otevřenost, tj. demokratickým charakteristikám. Walmart je naopak symbolem konzumního amerického života, takže spíše republikánský. A konečně možné závěry? Například že Virginie (na mapě Starbucks vedle Floridy nejtmavější stát na východním pobřeží) by se mohla stát nadějným terčem pro demokratické kandidáty. Má málo Walmartů a hodně Starbucks. A jak se letos ukazuje, opravdu nadějným místem je.
Zajímavé státy jsou také Colorado a Nové Hampshire. První navzdory prvnímu geografickému odhadu patří ke slabším republikánským státům, což však odpovídá vysokému počtu Starbucks, naopak New Hampshire se vymyká mezi ostatními silnými východními demokratickými státy sklonem k republikánským kandidátům, což opět odpovídá vyššímu počtu Walmartů než je v regionu obvyklé.
Kdo hledá, najde
Otázkou je, jestli je opravdu správné za korelací Walmart/Starbucks koeficientu a rozdělení Republikánů/Demokratů nějakou skrytou logiku. Lidé nejsou jednorozměrní a nedělí se buď na modré, nebo červené. Každý se rozhoduje podle celé sady témat, který přikládá individuální váhu. V pestré Americe je těžké hledat “typického Demokrata” a “typického Republikána”.
Když si vezmu hodně různých charakteristik a poměřím je mezi sebou v jednotlivých státech, byl by to opravdu pech, abych nenašel nějakou, která bude zdánlivě něco znamenat, bude sedět na minulé výsledky a dávat zajímavou předpověď do budoucna. Ale neexistuje silný argument, proč by se už v příštích volbách nemělo ukázat, že ve skutečnosti to byla jen náhoda a motory, které hýbou Starbucks/Walmart koeficientem a úspěchem Demokratů/Republikánů jsou zcela jiné a jen se náhodou jednou potkaly.
Některé zajímavosti na této mapě se totiž dají vysvětlit i jinak. Starbucks například nemá v Coloradu tolik poboček proto, že by tento stát inklinoval k Demokratům. Ale prostě proto, že zde koupil již vybudovanou širokou síť jiných kaváren. Walmart není tak silný na jihu proto, že by to byla republikánská bašta, a slabý v Kalifornii, protože tam jsou samí Demokraté. Ale proto, že se po USA rozšířil z Arkansasu a jak ukazuje následující video, z pravděpodobně logistických důvodů expanduje od centra dál pravidelným způsobem:
A to je možná nakonec ta nejzajímavější věc. Že i když se Walmart stal podle obratu největší společností na světě, jeho chování a rozmístění je stále zásadním způsobem závislé na tom, kde před 40 lety začal.
Tags: americké volby, mapy, starbucks, walmart, walmart starbuck koeficient
David Antoš
Loading ...