V poslední době to okolo Flattru začíná na českém internetu pěkně bzučit. Tento švédský start-up o sotva 5 lidech sice funguje už 2 roky, ale právě teď se zdá být doba zralá pro výraznější průnik na český web. O Flattru se více píše, první vlaštovky inkasují celkem zajímavé peníze a skupina českých nadšenců, která se k podpoře rozvoje Flattru v českém prostředí dala dohromady, vykazuje první výsledky. První krůčky na dobré cestě byly jednoduše prošlapány.
Němečtí Piráti se zabydlují ve vyšší politice a k tomu patří obvyklá dávka skandálů a skandálků. O ten nejnovější se postaral Martin Delius, který pro Spiegel řekl: "Zažíváme stejně rychlý vzestup jako NSDAP v letech mezi lety 1928 a 1933". Tečka, nic víc. Celou Evropou následně obletěla vlna článků s titulky jako "Nacistická kontroverze" či "Piráti: náš úspěch je podobný Hitlerovu". Autor výroku prohlásil, že jej velmi mrzí a někam kvůli němu nebude kandidovat. Noviny to ještě párkrát obletí, pečlivě se prodiskutuje, jestli Piráti přecijen nejsou trochu dohněda. Trochu jim spadnou preference a na celou věc se časem zapomene. Prostě "politika jako obvykle", nic zvláštního. A to je právě ta nejzvláštější věc! Jak navyklí už na podobné "kontroverze" jsme, jak samozřejmě klademe obsah a formu na stejnou úroveň!
Protipirátská smlouva ACTA přivedla do ohniska veřejné diskuse otázku, kolik chceme investovat do vymáhání práv tzv. duševního vlastnictví a jakých základních svobod se v rámci tohoto boje máme vzdát. Domnívám se však, že přišel čas posunout se o krok dále a začít vážně přemýšlet, zda duševní "vlastnictví" vůbec potřebujeme a případně jaké. Pokusím se o první vykopnutí.
Vyšel mi dnes na Lupě poslední díl Filipiky proti duševnímu monopolu. Jejím záměrem je využít aktuální zájem o tuto oblast k nakopnutí diskuse o budoucnosti duševního "vlastnictví". Filipika není nijak zvlášť originální, všechny argumenty již byly dávno vyřčeny, nicméně v českém prostředí a češtině jsem je postrádal. Ohlas na ni odpovídá mým očekáváním - je to kontroverzní téma a můj příspěvek do diskuse je záměrně provokativní. Přesto mě překvapuje, jak často si zastánci duševního monopolu vypomáhají nálepkováním svých protivníků v diskusi jako komunistů, marxistů či anarchistů. Toto rovnítko - pro mě překvapivě - použil @adent a poněkud kultivovaněji jej dnes formuloval Vít Kučík na České pozici v článku: iMarxismus: Odvrácená strana boje proti autorským a patentovým právům. Je tedy tento diskusní prostředek fér, nebo se jedná o úderem hluboko pod pás? K nalezení odpovědi bude potřeba alespoň povrchní filosofická exkurze.
Otázka: Já si myslím, že duševní vlastnictví je stejné jako hmotné vlastnictví. No ne snad?
Mezi duševním monopolem (zavádějícím způsobem nazývaným duševní vlastnictví) a skutečným vlastnictvím hmotných věcí je několik zcela zásadních rozdílů:
Jak umožnit tvůrcům tvořit a nebránit šíření jejich tvorby? Jak zajistit, aby muzikanti, novináři, blogeři, kurátoři, aktivisti, vtipálci, překladatelé, spisovatelé, programátoři či popularizátoři získali odměnu za to, co nám na internetu nabízejí, a nemuseli svou tvorbu schovávat a zamykat před lidmi, co o ni mají zájem? Jak smířit internet a právo, sdílení a ekonomii? Od léta zkouším Flattr.com. Věřím, že je tím správným řešením a že je na čase, aby se rozšířil také u nás.
Minulý týden jsem měl příležitost vystoupit na Českém internetovém fóru 2011. V roce 2008 jsem na stejné akci hovořil o Amerických volbách a internetovém politickém marketingu a ani tentokrát jsem se neposunul o moc dál - tématem byla sociální média, společenská hnutí poslední doby a vliv na tradiční média.
Následující seznam kvazimachiavelliovských rad arabským vladařům je překladem manuálu Iyada El-Baghdadiho. Původně vznikl na Twitteru pod hashtagem #ArabTyrantManual a jeho kompletní anglickou verzi si můžete přečíst na El-Baghdadiho blogu. To bych vám také doporučoval, protože nejsem dobrý překladatel a neměl jsem moc času. Některé řádky jsou proto přeloženy vyloženě špatně, jiné dost otrocky.
Social media are fast, fun, interactive, and simply awesome. But there's one problem. It's not exactly easy to explore them. It's actually pretty difficult to find the relevant video, the important tweet about some current affairs. Let's say you've heard somewhere how good source to follow the Arab (and other) revolutions Twitter is. So you set up an account, log in, and... well what to do next? You are left with two poor options. 1. Find profiles for high-profile media such as CNN, Guardian, BBC - which kind of refutes the purpose you came to Twitter in the first place. 2. Use the Twitter Search and try to find the relevant and trustworthy profiles randomly. Discovery of good bloggers and youtubers is no easier. That's why the social media still function mainly as a source for the traditional newspapers which conduct the exploration, evaluation and filtering for you. Unless they find themselves in the same hopeless position like most of the Czech media [cz]. :-)
